Musela jsem se trochu smát sama sobě, protože jsem včera neodolala svému vlastnímu receptu na selské brambory, který v posledních dnech oběhl asi dost blogerských kuchyní :) Když jsem je loupala, krájela a solila, myšlenky mi zalétly až do času mého prvního těhotenství. Uvědomila jsem si, že už to bude pět let, co jsem odešla z práce a zůstala doma na mateřské dovolené. Co se mi tenkrát honilo hlavou? Na co jsem se těšila? Čeho jsem se bála? Co se změnilo? A jak jsem se změnila já?
Tak deštivý víkend je za námi, vlastně ani nevím, jestli byl odpočinkový, utekl velice rychle.
Už když jsem látku vybírala, docela přesně jsem věděla na co ji použiju. Malé pouzdro do kabelky, na cokoli. Co jsem ale nevěděla bylo, jak svůj skromný plán provedu. Namyslela jsem si totiž, že tohle pouzdérko bude mít zip, ne suchý, ten je na pastelkovník moc fajn, ale na tuhle látku jsem ho prostě přišívat nechtěla.
Když jsem čekala první dcerku, představovala jsem si mateřství nějak takhle… sladké, růžové, pěkně našlehané, plné chuti. Read more
Kapky za oknem dnes asi jen tak neoschnou. Mně ranní procházka v dešti, tedy spíše v pořádném slejváku, docela stačila, a tak je odpolední program jasný – jsme doma.
Další pastelkovník, ale ten se u nás doma moc neohřeje. Je pro malého malíře. Jaký je? V hlavě neustále spoustu nápadů, srdce plné velkých snů.
Tak ať se ti splní…aspoň některé…Štěpánku * teta
Jako malé mi je babička mačkala v misce s mlékem a já je pak nechtěla jíst. Dnes je míchám s mlékem dobrovolně. Včerejší, téměř letní podvečer a první letošní koktejl. Sladký, chladivý, osvěžující.
