…můj pracovní název pro tyhle dvě cácorky.
Ušila jsem je pro holky, aby tolik nesmutnily, až bude máma v porodnici. Že by měly zmírnit poporodní žárlivost si iluze nedělám, ale to se všechno teprve uvidí…
Tohle šití jsem si vyloženě užívala. Hezky v klidu, pod dekou, po večerech s jehlou a nití. Pomalinku, polehounku. Podíl ruční práce je opravdu nemalý. Stroj mi pomáhal už jen při konečném sešívání končetin a tělíček.
Holky tentokrát při šití asistovaly, společně jsme vybíraly barevné kombinace, střih šatiček, doplňky. A z výsledku byly nakonec nadšené – uf!
A já jsem ráda, že jsem to stihla, několik dalších měsíců to na žádné větší šicí projekty nevidím :)
p.s. Kvalita fotek vůbec neodpovídá mým představám, za což se omlouvám. Jednak můj fotografický talent značně pokulhává a jednak v podstatě od začátku roku příliš nerozlišujeme jestli je den či noc, protože tu prostě máme tmu jak v lese!
Pěkné Marki! Jednu Lotku Baletku doma taky máme :))!
Já vím Marki, ale mě to k těm panenkám tak hezky sedělo:) Nicméně holkám jsou má pracovní jména fuk a stejně je jedna zase Élinka:))) A jinak moc dík – tvé pochvaly si obzvlášť cením!
Marki, úžasně jsi s tím šitím pokročila, baletky jsou nádherné! Taky bych byla nadšená, kdyby mi tohle maminka před lety ušila… úplně vidím Aničku s Káťou, jak jásaly :)
Příjemné donošení přeju:)
Díky Kristy, to je milé! Panenky se myslím docela povedly, ale jinak bych byla ráda, kdybych se posunula ještě trochu dál, no uvidíme:)