Domů » rodina

Štítek: rodina

Víte, jak se tvoří atmosféra?

Advent se přehoupl do druhé poloviny. Dnešní článek je tedy už třetí z naší adventní série. Pokud jste četla naši e-knihu Vánoce v klidu, možná jste si všimla, že adventní články mírně odráží právě kapitoly z knížky. Pro úvod do toho dnešního tedy použiji rovnou úryvek z kapitoly o atmosféře, kterou v knížce také najdete.

„Jako dítě jsem Vánoce milovala. Vzpomínky na ně mám spojené s vůní vanilkových rohlíčků, se světýlky svíček, s koledami, jejichž melodie mě vítala, když jsem se vracela domů ze školy.
Tisíc malých drobností, které mi dávaly jistotu, že Vánoce se nezadržitelně blíží. Brala jsem je tak nějak automaticky. Bylo mi zkrátka dobře. Všechno se tak nějak dělo jakoby mimochodem a samo. A pak jsem vyrostla a založila vlastní rodinu. A najednou mi došlo, že ty tisíce malých drobností vůbec nebyly samy od sebe.
Naprostou většinu těch drobností totiž měla na starost máma.
To znamenalo jediné. Teď je to jen na mně. To zjištění mě upřímně vyděsilo. Tohle přece nemůžu nikdy zvládnout.
Přesně to byla první myšlenka, která mě napadla.“

Připomíná vám to něco? Taky jste zažila ten pocit, kdy jste pořád čekala, že se ta správná atmosféra nějak dostaví a pak uběhl advent a pořád nic? Atmosféra je vůbec takový dost zvláštní pojem. V poslední době se skloňuje snad všemi způsoby, jakože bez ní to prostě nejde, ale víte kde se vlastně bere? Stačí vážně zapálit svíčku, aby váš domov byl plný atmosféry? Read more

Advent jako příležitost aneb když dáváš, musíš někde čerpat

Advent začíná sice až tuto neděli, na sociálních sítích už ale začal nejméně před týdnem. Vyrábí se věnce, adventní svícny a jiná výzdoba a většina maminek ke všem ostatním dekoracím vyrábí ještě jednu věc. Adventní kalendář pro děti. V nejrůznějších podobách. A je to krásné, o tom žádná. Taky jeden budeme mít. Až ho dnes v noci naplním a pověsím.

Naše děti se nikdy nemůžou dočkat na to ráno, kdy ještě bosé vyběhnou z postelí a uvidí těch 24 pytlíčků, které skrývají malé překvapení. My se s manželem zase těšíme na ta jejich rozzářená očka. No jasně, děti. Co bychom pro ně neudělali. Dnes ale nechci psát tak úplně o nich. Advent a Vánoce totiž nejsou zdaleka jen o dětech. A nejen Vánoce. Přemýšlela jste o tom, jak těch 24 dní do Vánoc prožijete vy? Jakou radost si vy sama „rozbalíte“ každý den až do Štědrého dne? Že ne? Že to je hloupost? Že na to nemáte čas? Že to je sobecké? Read more

Jak jsem vyhrála pobyt na Dolní Moravě

Možná si vzpomínáte na článek o naší dovolené na Dolní Moravě, který jsem psala na jaře. Mimo jiné to byl i soutěžní článek. A jaké bylo překvapení, když jsme zjistila, že jsem tu soutěž na webu Blogerky.cz vyhrála. Tedy vyhrál můj článek. Cenou za první místo byl pobyt pro dva v hotelu Vista. Krásná odměna. Byla jsem tak nadšená, že jsem muži kývla i na to, že tam přece nepojedeme jen sami dva, ale vezmeme i naše děti. Ať si to také užijí. To mi ještě úplně nedošlo, že si to možná ale tak úplně neužijeme my. :-) On totiž pobyt ve wellness hotelu se třemi dětmi je opravdu trochu odlišný od toho ve dvou. Na druhou stranu, kam jinam s dětmi, než do hotelu, který je na děti skvěle připraven. Read more

A co doma jako pořád děláš?

foto Míša Kramolišová

„Children are not a distraction from more important work. They are the most important work. “ C.S. Lewis

Tenhle citát jsem si přečetla v neděli večer na jednom mém oblíbeném zahraničním instagramovém profilu. Docela mi přišel vhod. Po osmi a půl letech je to letos poprvé, co každé všední ráno odejdou všechny tři děti do školy a školky a já zůstávám sama doma. A ano, zůstávám doma. Musím sem popravdě napsat, že to není jen proto, že už pár let běží náš eshop. Ten jsme totiž před pár lety zakládaly právě s tou myšlenkou, abychom mohly pracovat a přitom být svým dětem co nejblíž.

O své práci jsem se tu nikdy příliš nerozepisovala. Nebylo taky moc o čem. Po škole jsem pracovala rok v kanceláři. Pak jsem už byla doma s dětmi. V únoru jsem se do své původní práce měla vrátit. Nevrátila. Neříkám, že jsem o tom za celou tu dobu nepřemýšlela, že jsem tu možnost vůbec nezvažovala. Neříkám, že se mě asi tak  poslední dva roky pořád někdo neptá, kdy se plánuju do práce vrátit nebo co budu po mateřské dělat. Asi abych konečně zapadla. Do nějaké kolonky. Tlak okolí je velký, co si budeme povídat. Read more

Cesta k moři neprakticky, ale romanticky

Poslední prázdninový víkend před námi. Dnes ale nečekejte žádný článek k začátku školy ani nostalgické ohlédnutí za uplynulými týdny. To nejlepší na konec, říká se. My si to letos doma splnili. Po deseti letech a třech dětech jsme vyjeli pozdravit moře. A bylo to krásný. Článků o cestování s dětmi je všude plno. Já ten dnešní pojala tak nějak po svém. Trochu neprakticky, ale romanticky. Však mě znáte… Read more

Svatováclavský Rožnov

 

světnice

Jako asi většina z Vás, i my jsme včerejší volno využili k rodinnému výletu. Původně jsme zvažovali po roce znovu navštívit Vídeň, ale kombinace tři děti a velkoměsto nám nakonec nepřišla příliš lákavá, a tak jsme svůj plán přehodnotili a vyrazili do Rožnova pod Radhoštěm. Pro mě osobně město mnohých vzpomínek. Takový školní výlet ve druháku na střední, je přímo studnice vzpomínek a zážitků :) Od té doby jsem tohle krásné město ale nenavštívila. Až včera, společně s mužem a dětmi. Read more

Takové období

spolu
foto Petra Hašková

 

Četla jsem si jeden článek. O mateřství kolem dvacítky. Byl takový mile pozitivní. No jasně, patřím do té kategorie taky. Ale mám kolem sebe spoustu dalších matek. Některé jsou mladší, některé o pár, a některé i o víc než pár let starší než jsem já. A všechny máme tak stejně staré děti. Jak nás tak už pár let pozoruju, zjišťuju, že je to nakonec úplně jedno. Všechno má svoje. Výhody i nevýhody. Je úplně zbytečné se porovnávat a říkat si, co kdo stihnul a kdo je na tom líp.

V životě většiny z nás totiž jednou prostě přijde období, kdy:
– chodíte ve tři ráno po bytě, na ruce řvoucí mimino a očima posouváte ručičky hodin, aby už aspoň svítalo a všechno kolem nevypadalo tak hrozně temně
– znáte všechna česká říkadla a pohádky i pozpátku
– plníte svůj Facebook a Instagram fotkami svých pokladů, které Vám Vaši přátelé buď nadšeně lajkují nebo úplně ignorují (podle toho, v jakém jsou zrovna období)
– sedíte v kuchyni na zemi, na sporáku smrdí připálené brambory a Vám se derou do očí slzy, protože si připadáte úplně k ničemu
– stojíte uprostřed drogerie s vřeštícím batoletem, které zrovna chce poshazovat všechny věci z regálu, protože prostě jen chce a Vy zase nevíte co s ním, i když už jste doma měli dvě taková vřeštící batolata…

Když se rozhodnete mít děti, tohle všechno jednoduše přijde úplně stejně, ať už Vám je 20, 30 nebo 40.
A pak jednou přijde den, kdy poprvé necháte děti doma a jdete nakoupit a když se vrátíte, děti dělají přesně to, co řekly, že dělat budou a pak si spolu sednete do kuchyně a povídáte si a je Vám fajn, protože víte, že všechno to předtím bylo jen takové období