Prázdniny pomalu končí a teplých dní ubývá. Obchody se začínají plnit podzimními barvami a rodiče mimo nákupu sešitů, pastelek a podzimní obuvi řeší, do čeho to nebohé dítě obléci tak, aby zvládlo cestu v dešti a větru s co nejmenší újmou na zdraví.
Rána začínají být chladná, tenhle čas kdy končí prázdniny a léto pomalu ztrácí svou sílu jsem nikdy neměla ráda. Letos mi to vlastně ani nevadí. Těším se na další dny a týdny, a na to co přinesou…
…je ve znamení docela velké únavy (mé) a nezvykle upištěných scén (mých dcer). Já nějak nestíhám jejich tempo a ony se zase nudí. Inu, snad to nějak srovnáme…Z čeho mám ale radost je, že letos už obě skočily do bazénu a bez cizí pomoci jen s křidýlkama máchaly ručkama, kopaly nohama a hlavně se udržely nad vodou a beze strachu! Po loňském roce nevídaný úspěch!
Na začátku prázdnin jsme vyrazili na dovolenou. Stejně jako minulý rok jsme si ještě netroufli s tolika malými dětmi vyjet někam dál, a tak jsme opět skončili na Vysočině v Jimramovských Pavlovicích v Selském Stavení. Pro nás z toho plynulo hned několik výhod.
Deník Dity P. mám doma něco přes rok a až nyní jsem vyzkoušela Levandulovou limonádu. Do těchto tropických dní je to nápoj více než vhodný. Limonáda je výborná nejen díky skvělé a osvěžující chuti, ale také díky primitivností přípravy, která zabere maximálně 10 minut a svoji energii tak můžete šetřit pro její popíjení :-)
Na pískoviště dopadají první kusy. Viktor se naučil nové slovo: bum. Nedá se to popřít, je tu sezóna meruněk. Ovšem co s nimi? Na pálení to zatím aspoň u nás není, na marmeládu zatím nejsem já a knedlíků a hrnkové buchty už máme po pár dnech plné zuby. Zalistovala jsem tudíž v kuchařkách a Požárová mě znovu nezklamala a překvapila. Při hledání jsem se zaměřila hlavně na množství meruněk, aby jich v receptu bylo minimálně půl kila. A tak jsem nakonec v jeden den vyzkoušela Meruňkové jezírko a Meruňkovou slunečnici, obojí z její kuchařky Což takhle dát si tvaroh.
Třetí panenka v pořadí. Došita už v červnu, slavnostně předána čerstvě tříleté majitelce.
Nejdřív jsme dlouho vybíraly látku, ladily barevné kombinace, projížděly internet a hledaly vhodnou předlohu. Měla být svá, tak trochu se šarmem pařížanky. S baretem na hlavě a balerínkami. Snad se povedlo. Nakonec jí přibyla ještě jednoduchá pelerína.
Původně jsem plánovala ještě tašku přes rameno, aby měla na cesty, ale už jsem to nějak časově nezvládala. Tak třeba zase příště. Zdá se, že s panenkami u nás doma jen tak neskončíme.
Obličej ovšem má zásluha není, ten s láskou kreslila zase druhá teta – Monika. Zkrátka Evelína je výsledkem rodinné spolupráce.
Tak Ti s ní Stellinko přeju, hodně sladkých snů!
S koncem školního roku jsme se dočkali. Nejen dovolená, nejen jedny z nejdelších dní v roce, ale konečně za námi okolní farmáři dorazili do centra Brna a to každý den v týdnu kromě neděle. Minulý týden totiž byla na Josefské ulici č.14 otevřena další prodejna Sklizeno.
