Domů » Luční kvítí, Ona dnes a jak se máme

Luční kvítí, Ona dnes a jak se máme

luční kvítí

Víkend za námi. Byl moc fajn! V pátek večer konečně počasí dovolilo první posezení na zahrádce u piva. Vzhledem k tomu, že jsem holky budila z odpoledního spánku někdy kolem 6 večer, spěchat jsme nemuseli. I cimbál hrál, my seděli, povídali, děti tančily…

V sobotu rodinně, velko rodinně. Oslava, znáte to. Mám ráda oslavy všeho druhu, zvlášť ty letní. Ti, co slaví v létě, mají totiž výhodu zahradních slavností!

A já objevila krásnou louku plnou vlčích máků. Podle mě nejkrásnější květiny jsou ty luční, voní vzduchem, létem, trávou. To v obchodě nekoupíte:)

článek v Ona dnes

Ale rychle zpátky do života, praní, žehlení, vaření, úklid. Včera při odpolední kávě jsem se docela pobavila u článku v Ona dnes – „Chcete třetí dítě?“ Asi to tak fakt je – první dvě děti se většinou neřeší, jedináčka chce málokdo, ovšem třetí už je nejspíš zásadní rozhodnutí celé rodiny. Maminka počítá své nervy, tatínek peníze, děti místo ve svém pokojíčku… pak taky otázka zdraví… a někdy se prostě jen „zadaří“, někdy je vytouženým dárkem. A nebo všechno dohromady… Ať tak či tak, jsou věci, které se prostě naplánovat nedají.

Každopádně maminky tří a více dětí, které si dokázaly zachovat zdravý rozum, aspoň trochu nervů, přidaly nadhled a pozitivní myšlení, mají můj velký obdiv! Já si občas připadám jak papiňák a nejeden večer kontroluju hodiny až odbijí 18:15, to totiž začíná Kouzelná školka, víte?

A jen tak mimochodem, ten časopis nemá vadu z výroby, to mi ho jen při čtení stihla dcerka polít džusem. To když dělala všechno proto, aby se vyhnula pozření jablíčka ke svačině. Nakonec to neprošlo:) Takže tak.

(Troj)matkám zdar!

6 comments

  1. I. says:

    Nevím jak to, ale se třema mám mnohem víc trpělivosti, nadhledu a vůbec klidu než se dvěma :-) Vážně… Jistě, na něco čas není, hlídání nemáme žádné, občas je to divočina, ale stejně bych neměnila.
    Ovšem naše děti jsou nejpozději v osm večer všechny v posteli a spí až do rána (brzkého, bohužel) – už přes půl roku i nejmladší. A tatínek se nám vrací z práce každý den lehce po čtvrté hodině.
    Kdybych byla bohatší, klidně bych jich měla i víc :-)
    I+3 (6r,4r,1,25r)

  2. Marki says:

    Tak to ráda slyším! Já fakt nevím, nemůžu říct, jen vím, že i ty dvě někdy těžko zvládám:) Ale ten článek byl milý, já sama ze tří dětí, myslím,že ideální počet (aspoň pro děti samotné), jen jako rodič si už víc připouštím různá úskalí. My hlídání nějaké máme, zato tatínek ve čtyři odpoledne, to už je dnes zdá se mi, jev nevídaný:)

  3. Misha says:

    Ivčo, to Vaše ranní vstávaní si stále nějak nedokážu představit :-D Děsím se toho, že by se zrovna to třetí dítě nepomamilo a vstávalo v pět :-D

  4. kator says:

    Jéé, tenhle článek řeším už od pondělka v hlavě taky. Sama jsem ze tří dětí a taky bych je jednou chtěla, ale říkám si, že asi počkám, až „na suchu“ budou dvě a pak uvidím :-). Nečekala jsem, že druhé těhotnění bude pro mě pohodovější než první, kdy jsem si mohla kdykoli lehnout, ale je a trpělivosti se taky učím za pochodu. Tak doufám, že to tak půjde dál a i přes vlastní lenost tomu nejspíš necháme volnej průběh… :-)

    • Marki says:

      Vidím, že to řešíme asi každá – více či méně a v různých cyklech stále dokola:) A jinak užívej spokojené těhotenství, mám pocit, že každé takové je zázrakem!

  5. I. says:

    Míšo, zas si říkám, že až budeme od září lítat do školy, tak bude budíček v šest výhoda :-) A mě to takhle asi vyhovuje víc – jsem rozhodně více skřivan než sova :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..