Dvacátý únor. To byl den, na který jsem se těšila asi od listopadu. Podařilo se nám totiž koupit lístky na, podle mě, jednu z nejlepších českých skupin. Je to alespoň jedna z mála kapel, kterou si ráda poslechnu. Ať už je to doma a nebo při cestě autem.

Před třemi roky, s malou Stellou v břiše, jsem se vydala na jejich koncert poprvé. Tehdy jsem odcházela spokojená. To, co jsem ale zažila včera, předčilo mé očekávání. Kryštof prostě zraje jako víno.

Read more