Tahle zima je náročná. Děti i my dospělí si předáváme nemoci vlastně nepřetržitě už téměř dva měsíce a vypadá to, že změny se dočkáme až s příchodem jara.

Jeden lednový pátek jsem si ale užila moc. Šly jsme s Peťou nafotit pár fotek do oblíbené kavárny Park Lane Cafe. Bylo to moc fajn, popíjely jsme kávu, povídaly a u toho jakoby mimochodem občas cvakl fotoaparát. Takových dopolední bych si přála víc! Díky Peti:)

Na zpáteční cestě jsme se ještě prošly zasněženým parkem, bylo nádherně, jen mrzlo až praštilo a tak pravda, že jsme spěchaly do tepla na brusinkový punč.

Mám moc ráda tyhle volné chvíle, i bez fotek…

Na focení jsem se oblékla teple, ale elegantně. Vlastně takhle chodím celou zimu, ať s dětmi nebo bez nich, jen sama si to většinou víc užiju. Kabát je vlněný s podílem kašmíru. Hřeje rozhodně víc než nějaké umělé vlákno, ale jakmile teplota klesne pod nulu, začínám mrznout, jenže to možná nebude tak úplně kabátem Kdo mě zná, ví!

Baret jsem si oblíbila jako elegantní doplněk a časem se chystám i na klobouk, ale vzhledem k tomu, že mi okolí neustále tvrdí, že vypadám tak na 15, tak zatím zůstanu spíš u baretu. A kabelka je splněné vánoční přání. Kočárek už většinou necháváme doma a tahat s sebou přebalovací tašku jen tak, se mi prostě nechce. Moc jsem si přála nějakou tašku, která se dá vzít i k elegantnějšímu oblečení a zároveň dokáže případně pojmout náhradní oblečení (pro děti, ne pro mě), pití, svačinu, panenky, omalovánky, pastelky, knížky, doklady, krém na ruce, parfém…a přesně takovou jsem našla pod stromečkem.

A protože mi staré rukavice už dosloužily, šla jsem si koupit nové. Až doma jsem zjistila, že na špičkách palce a ukazováčku jsou černé. Brala jsem to jako praktickou vychytávku – zkrátka se vám tolik nešpiní. Jenže ony jsou ty rukavice dělané na práci s dotykovými displeji. Tak jsem zase o něco chytřejší, i když na svůj chytrý telefon asi nemám:)

Hřejivý víkend Vám přeji!