Je všední ráno, blíží se čtrvtek a já začínám pomalu přemýšlet o novém přípspěvku na blog. V neděli je Den matek, tak by se hodilo něco pěkného, hřejivého. Něco o tom, jak nám mateřství mění životy, jak se díky němu měníme my samy , jak zrajeme a učíme se a…z myšlenek mě vytrhává známý ječivý hlásek jedné z dcer – „Tohle tričko nechciiii, je mi velké! To se nešijí trička, který mi nebudou velký???“ Po ránu nejsem schopná adekvátní odpovědi, jen rychle vytahuju nějaké jiné a houknu na dceru, ať se laskavě obleče, jinak to do školy nestihne. Snídaně, a po ní rychle obléct Matěje, dohlédnout na druhou dcerku, nezapomenout obléct sebe! Dnes vedu do školky já. Těším se, že cestou bude chvíle času na přemýšlení. Potřebuju si ta slova trochu promyslet, ať to není jak z červené knihovny…po proběhlém ránu mě ale stejně o mateřství nenapadají zrovna žádné růžové myšlenky. Read more