Hanku Zemanovou zná dnes už snad každý a já jsem moc ráda, že se mi její knihy dostaly do rukou. Pokud by existoval přeci jen někdo, kdo ji nezná, tak nejrychlejším popisem by snad mohlo být spojení: „zapálená propagátorka zdravého životního stylu, bio a lokálních potravin“.

Mám za to, že Hanka Zemanová byla v Česku snad v první, která byla schopna vytvořit poutavou, čtivou a obohacující kuchařku v oblasti zdravé výživy. Když jsem si koupila její první knihu „Biokuchařka„, byla jsem facinovaná, kolik existuje potravin, o kterých jsem do té doby neměla ani potuchy nebo jsem je vnímala jen jako náhražky pro vegetariány. Líbilo se mi představení různých firem zabývajích se bio produkcí a celková prezentace biopotravin jako takových.

Jaké bylo mé překvapení, když za nějaký čas vyšel její BioAbecedář. Tato kniha se po prostudovaní stala mou kuchařskou biblí a i když ji mám doma už nějaký rok, stále z ní čerpán. Kniha je rozdělena na několik částí. První část se jmenuje „Praktický průvodce nakupováním“ a najdete zde např. přehlednou tabulku tuků, druhy mouky, jaký je rozdíl mezi droždím a kvasem, čím vším si můžeme osladit život a spoustu dalších užitečných a zajímavých informací. Následuje „Encyklopedická část“, kde jsou představené vybrané potraviny hned z několika stran. Zjistíte zde např. na co je dobré konopné semínko, co obsahuje a dokáže quinoa, jak se na fazole azuki dívá čínská medicína a jak v kuchyni využít kamut. Dozvíte se samozřejmě, kde se dá daná potravina sehnat a nechybí ani perlička nakonec nebo na co si dát při úpravě a konzumaci pozor.

Autorku tato tématika asi hodně zajímá a asi ještě více baví, protože informace jsou často překvapivé, zajímavé a hezky propojené s recepty, které jsou uvedeny v závěrečné části knihy. Hanka Zemanová představuje jak znamé, ale možná v českých domácnostech málo používané potraviny. Ukazuje ale i potraviny, které dříve bývaly součástí našeho jídelníčku, ale časem upadly v zapomnění a dnes se o nich znovu pomalu dozvídáme.

Díky Biokuchařce a zejména BioAbecedáři si v mé kuchyni tak našly místo jáhly, pohanková mouka, quinoa či polenta, celozrnná mouka, agáve sirup, rapadura, uzené tofu či tahini máslo. Ne, že bych se úplně začala vyhýbat čerstvým bílým rohlíkům, smaženým řízkům či kalorickým zákuskům. Jím vše a ráda, ale více si vybírám a jsem mlsnější. A protože nevařím jen pro sebe, ale hlavně pro naše dvě malé děti, které stejně jako většina dětí milují čokoládu a lízátka, snažím se  tyto laskominy vyvážit stravou, která je kvalitní a neobsahuje v první řadě jen bílou mouku a glukózo fruktózový sirup :-). Nadobro u nás třeba vymizely klasické kečupy a místo tatranek si radši upeču domácí sušenky.

Hanka Zemanová a její knihy mi rozšířili obzory a už se nemůžu dočkat její další knihy. Její BioAbecedář doporučuji minimálně k prolistování. Řekla bych ale, že nemůžete zůstat jen u toho :-)